Třicet postav u zábradlí
Po obou stranách stojí sochy světců. Většina z nich je kopie: originály jsou v depozitáři, protože pískovec na větru měkne. Z mostu to není poznat. Plášť, kniha a gesto ruky jsou pořád čitelné i z několika kroků.
Karlův most
Po obou stranách stojí sochy světců. Většina z nich je kopie: originály jsou v depozitáři, protože pískovec na větru měkne. Z mostu to není poznat. Plášť, kniha a gesto ruky jsou pořád čitelné i z několika kroků.
U jeho sochy se lidé zastavují nejdéle. Bronzová deska pod reliéfem je vyleštěná dlaněmi. Legenda říká, že ho svrhli z mostu. Voda pod tím místem je stejná jako pod ostatními oblouky, jen zábradlí je tu ohlazenější.
Vedle stojí skupina s křížem a skupina s turkem. Každá má vlastní stín, který odpoledne padá přes dlažbu až k protějšímu zábradlí.
Nejde o galerii. Sochy jsou součástí cesty, jako lucerny. Kdo jde z Malé Strany, má je po levé ruce proti proudu. Kdo jde ze Staroměstské věže, potkává je čelem k západu.
V mlze z nich zbude obrys. To stačí: most se podle nich pozná dřív než podle věží na koncích.